V životě je velice důležité, najít svou podstatu, smysl života a posilovat všechny čtyři dimenze, které nám pomohou naplnit v životě naše poslání, vytčený cíl a osobní růst, ať už se to bude týkat kariéry, sociálních vztahů či zdraví. Těchto 7 návyků by mělo přispět k poznání, jak vést svůj život, aby se člověk cítil úspěšný.
První návyk – Buďte proaktivní
Člověk je zodpovědný za to, jaký život povede a jakým směrem se bude ubírat. Náš život je postavený na našich rozhodnutích, na hodnotách, které uznáváme a je jen na naší zodpovědnosti a iniciativě, zda se uskuteční v našich životech to, o co máme zájem a zda dosáhneme našich cílů. Proaktivní člověk přebírá zodpovědnost za svá rozhodnutí a míru snahy, úsilí, která je ochoten vyvinout. Proaktivní člověk se nevymlouvá na podmínky a jiné okolnosti proč to nejde, avšak snaží se najít řešení, jde vstříc výzvám týkající se jeho zájmu. Proaktivní lidé uznávají hodnoty, jsou jejich reakcí na vnější podněty, kdežto reaktivní lidé se často podřizují podmínkám, pocitům nebo jiným okolnostem. Pro člověka je přirozené, jednat dle nastalých okolností. Proaktivní člověk sám v tu chvíli přebírá zodpovědnost za to, jak se daná záležitost bude vyvíjet dál, je to jeho svobodná vůle. Proaktivní člověk by měl zhodnotit, na jaké zájmy soustředí svou energii a čas a zaměřit se hlavně na ty cíle, které jsou pro něho podstatné ať už např. z citového, pracovního, zdravotního či rodinného důvodu. Pomocí soustředění se na vlastní paradigma dochází k působení pozitivní energie i na okolí a vnější podmínky.
Druhý návyk – Začínat s myšlenkou na konec
Tato myšlenka je založena na podstatě dvou tvarů a to duševním a fyzickém, neboť vše se vytváří dvakrát. Začít s myšlenkou na konec pomáhá člověku uvědomit si své vlastní životní hodnoty a na co se chce v životě zaměřit. Každý člověk je jedinečný, jehož bytí je založeno na charakteru, hodnotách a principech, které jsou mu vlastní a na tom co chce dělat. Pokud si je člověk vědom svého poslání a uvědomuje si své vnitřní já, snáze přijímá změny a vyrovnává se s nimi. Jistota pro nás představuje, že známe vlastní hodnoty. Směrování znamená uvědomění si, jaký život chceme vést. Tato čtyři odvětví jsou na sobě závislá a ovlivňují moudrost člověka při jeho životní cestě. Moudrost je, jak přistupujeme k životu, naše názory a síla jsou schopnosti dosáhnout svých vytčených cílů. Člověk si po celý život má uvědomovat své hodnoty a své touhy a udržovat svoji životní cestu v souladu s uvedeným.
Třetí návyk – Dejte přednost důležitým věcem
Je potřeba sebeřízení, pokud si již dostatečně uvědomujeme své hodnoty, představivost a svědomí. Řízení je rozdělení daného problému na několik částí a definování následných kroků a postupů k jeho řešení. Je potřeba tak silné nezávislé vůle, na jejímž základě je tvořeno rozhodování, aby postupnými časově naplánovanými kroky došlo k naplnění. Časový plán ovlivňuje naléhavost a důležitost a podle toho jsou činy rozděleny, dalo by se říci do priorit. Naléhavé věci potřebují co nejdříve možnou reakci. Čas, stanovení priorit a jejich řešení ovlivňuje výsledek.
Vzájemná závislost neboli výsledky se odvíjí od toho, co do toho vložíme. Člověk musí nejdříve začít sám u sebe, u svého charakteru, aby byl schopný vytvářet dobré vztahy. Ve vztazích je nejdůležitější chovat se podle svého „já“ a jednat podle něj. Pokud budeme ve vztazích jednat v souznění našeho charakteru, hodnot a principů, budeme vytvářet kolem nás velice produktivní a trvalé vztahy.
Čtvrtý návyk – Myslete způsobem výhra/výhra
Výhra je filosofií vzájemné interakce mezi lidmi. Lidé se snaží udržovat vzájemné vztahy, ve kterých spatřují výhody, je jim v takových vztazích dobře, což přináší spokojenost oběma stranám. Pokud má člověk s někým dobrý vztah a nerad by ztratil toto přátelství, občas ustoupí a nechá vyhrát druhého. Lidé myslí především na výhru, ne však na prohru druhého. Chtějí dosáhnout svého, aby bylo učiněno podle jeho rozhodnutí a názoru. Ve vztazích kde si lidé vzájemně důvěřují a mluví pravdu a jsou schopni si vyslechnout opačný názor od druhého, dochází k tvůrčímu prostředí a hledání cesty k následné spokojenosti lidí. Princip výhry/výhry lidé většinou pochopí tak, že je potřeba nalezení cesty, která bude vyhovovat zúčastněným a dosáhnou tak snáze svého vytčeného cíle.
Pátý návyk – Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni
Je velice důležité, naslouchat druhé osobě, neboť z informací, které získáváme od druhého, můžeme získat jiný náhled na danou záležitost a cenné informace jak o člověku samotném, jeho charakteru, tak i o tom jak jedná, jak přistupuje k řešení určitých věcí. Většina lidí si cení toho, když jim druhý naslouchá a prohlubuje to pozitivní mezilidské vztahy. Je přínosem vyslechnout si jiné názory a umět naslouchat druhému. V důsledku toho se pak stává, že je člověk ovlivnitelnějším a může tak lehce odstoupit od svého názoru, náhledu na danou záležitost, pokud si není dostatečně sebejistý. V určitých situacích je velmi důležité nejdříve pochopit druhého, aby si člověk mohl vyvodit závěr, zhodnotit veškeré informace a najít co nejefektivnější cestu.
Šestý návyk – Vytvářejte synergii
Tento návyk je zaměřený na sílu spolupráce a uvědomit si, že lidé jsou rozdílní a tyto rozdíly jsou pro skupinu přínosem. Pokud respektujeme tyto rozdíly a využijeme silné stránky zúčastněných, je možné spoluprací vyvážit nedostatky a lehčeji dojít k vytčenému k cíli. Synergie pomáhá lidem otevřít se novým názorům, možnostem a novému řešení a stejně tak učí lidi spolupracovat a mít otevřenou mysl i srdce.
Sedmý návyk – Obnova sil
Jedná se o obnovu čtyř dimenzí podstaty člověka a to fyzické, duševní, duchovní a společensko-citové. Základem prožití plnohodnotného života je, uvědomit si svou podstatu, své vnitřní já, což umožní lépe se zaměřit na posílení těchto 4 dimenzí a vytváření takových podmínek, abychom se dostali k cílům, kterých chceme v životě dosáhnout. Tyto dimenze jsou velice vzájemně propojeny. Pokud posilujeme jednu dimenzi, má to vliv i na zbývající dimenze. 1
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:
1 COVEY, R. Stephen; 7 návyků vůdčích osobností pro úspěšný a harmonický život. Praha: Pragma, 1994. ISBN 80-85213-41-9.