Začleňování a adaptace žáků-cizinců do školní třídy s odlišnou kulturou patří mezi složitější proces. Interkulturní rozdíly ve třídě leckdy ovlivňují chování celého kolektivu. V posledních letech došlo k nárůstu počtu cizinců v základních školách. Na pedagogy je kladen stále větší důraz na úspěšné zařazení žáků-cizinců do školního vzdělávání a vytvoření pozitivních interpersonálních vztahů ve třídě. Již v polovině 60. let začalo docházet k rozvoji sociolingvistiky a povědomí o kulturní rozmanitosti světa. Kultura každého státu či skupiny ovlivňuje interakci a komunikaci s jinými národy. Jazyk je jedním z hlavních znaků daného národa, kdy jazyková komunikace je součástí různě odlišných společenských návyků a přispívá k jednotnému principu soužití v konkrétním společenství. Žák-cizinec potřebuje při osvojování cizího jazyka získat konkrétní sociokulturní znalosti o novém společenském prostředí. Jazykový projev žáka-cizince může způsobit komunikační bariéry, kdy dojde zcela k nepochopení kontextu či nedorozumění. Řečové bariéry ve školní třídě snáze řeší pedagog vybavený interkulturním minimem a napomáhá tak žákovi-cizincovi ke snadnějšímu vzdělávání a komunikaci se spolužáky. Pedagog by měl být vybaven dostatečnými znalostmi o kultuře země, zvycích, tradicích a životních podmínkách, ze kterých žák-cizinec pochází, aby mohlo dojít ke snadnější integraci žáka ve třídě. Žák-cizinec by měl získat znalosti o „nové zemi“ a být schopen porovnat kulturní rozdíly a sociální odlišnosti. Pedagog by měl být schopen na základě nabytých informací usnadnit adaptaci žáka ve třídě, podpořit jeho začlenění do školního procesu v „nové zemi“, pomoci žákovi pochopit nová pravidla a normy v novém školním prostředí a zemi. Pedagog by měl být schopen přistupovat ke vzdělávání žáka-cizince s ohledem na jeho původ, zvyky, tradice, kognitivní schopnosti, motivaci, zájmu o komunikaci a spolupráci ve školní třídě. Na základě získaných informací by měl pedagog stanovit vhodné metody ke vzdělávání žáka-cizince a zvolit pro něj adekvátní obtížnost při plnění úkolů.
Příchod žáka-cizince do nového školního prostředí je změnou nejen pro něho samotného, ale též pro stávající žáky i pedagoga. Pedagog by měl být vybaven znalostmi a dovednostmi, které novému žákovi usnadní zapojení se v třídním kolektivu a úspěšně pokračovat ve vzdělávání. Pedagog by měl být schopen najít takovou vhodnou cestu, aby nové školní klima a změny, které jsou na něj kladeny, zvládl žák-cizinec v psychické pohodě. K usnadnění jeho adaptace je vhodné seznámit s kulturou žáka-cizince i jeho spolužáky. Interkulturní školní prostředí může být při dnešní globalizaci přínosem v poznání jiných kultur, toleranci a komunikačních dovednostech.1
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
1 ŠINDELÁŘOVÁ J., ŠKODOVÁ S.; Vliv interkulturních rozdílů na edukační klima ve školní třídě, clanky.rvp.cz [online]. 2013-06-05 [cit. 2021-06-10] Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/17459/vliv-interkulturnich-rozdilu-na-edukacni-vzdelavani/